Stránky o mé maličkosti:)

Ani si přesně nevzpomenu, kdy že to všechno vlastně začalo :o) Ale jestli se nepletu, tak je to ode dneška nějaké čtyři roky :o) Tenkrát mi můj tehdejší přítel voják odjel do Iráku. A protože jsem mu chtěla být blízko, začala jsem se učit arabsky ;o) Na arabštině jsem se seznámila s další slečnou, která byla taky postižená touhou umět arabsky. Ale kromě toho toužila ještě po něčem - naučit se tančit břišní tance!

A tak jsem do této akce Břišní tance snadno a rychle byla zatažená i já :o)

Když jsem poprvé uviděla Vendulku, která nás měla učit, jak tančí, měla jsem pocit, že jsem se přenesla někam do starého Orientu - něco tak krásného jsem snad ještě v životě neviděla! Zato když jsem v zrcadle prvně uviděla sebe a svoje prkenné pohyby á la takhle se to nedělá, málem jsem se propadla hanbou :o)

Ale čas utíkal a i když na Vendulku jsme stále neměly, něco málo se zlepšilo :o) Už jsme nebyly rudé až na zádech, když jsme měly tancovat a sem tam se povedlo i pověstné shimmi. Barča, se kterou jsem se na kurzech stihla seznámit, zatoužila po nějaké době po změně, poznávat svět. A tak jsme se zkusily přihlásit do dalšího kurzu u jiné lektorky. Těžko říct proč, ale najednou jsme měly pocit, že umíme všechno, že jsme zkrátka DOBRÉ. Po čase jsme se rozhodly jít se Vendulce na kurz předvést, jak jsme pokročily. A čekal nás šok - ve Vendulčině konkurenci jsme zjistily, že vypadáme jako dvě celkem schopné cvičenkyně aerobiku. No, docela nás to vzalo, ale aspoň jsme pochopily, kde se stala chyba. Z kurzu jsme se natošup odhlásily.   Dalšího půl roku jsem nuceně tancovat přestala, zdravotní problémy zlobily a mě to sice mrzelo, ale rozhodně jsem si nehodlala ublížit ještě víc.

Teprve k jaru jsem si uvědomila, jak moc mi chybí pohyb a to zvlášť ten taneční. A tak jsem uspořádala první víkendovku s tancem a šermem :o) Nejen, že jsem si konečně po dlouhé době skvěle zatančila, ale taky jsem ověřila svoje organizační schopnosti (které jsem dle svého názoru neměla) a poznala spoustu lidiček, kteří jsou fakticky k nezaplacení! A díky víkendovkám, které následovaly ještě v dalších třech vydáních (a určitě budou pokračovat i nadále), jsme si s holkama dodaly odvahu a začaly jsme trénovat i samy na propůjčené kolejní půdě :o) Vydrželo nám to asi půl roku, poslední dobou není moc času, ale věříme, že to zase bude lepší ;o)

Kromě toho chodíme dál tančit do kurzů, já a Lucy jsme teď absolvovaly půl roku kurs tribal american style, Adélka chodí dál ke Gabce a Zintkala se nabídl, že nám zkusmo vyrobí první šavli :o) Prostě, zajímá nás v rámci tance kdeco.  Rozhodně hodláme pokračovat a časem se uvidí, co z toho vlastně bude... ;o)

... Takže po čase :o) Víkendovky pokračovaly, jezdilo sice míň lidí, ale zato se celé víkendovky přeměnily v taneční - a nezůstali jsme jen u orientu, ale došlo i na africké tance, salsu, latinu nebo klasiku. Docela jsme se vyřádili. Orient ale pořád vede. Znovu jsem se, tentokrát s Lucy po boku, vrátila do kurzu k Vendulce, která se nám vrátila po dvou letech z mateřské dovolené. Že mě znovu nadchla pro klasický bellydance, to nemusím ani říkat, protože je prostě báječná :o) Taky se mi líbí tribal nebo orientální flamenco, tak uvidíme, co bude.

Na táboře jsem s holkama nacvičila sestavu orientálního flamenca, kterou jsme potom předvedly na hradě Kašperku. Záznam najdete tady: http://www.youtube.com/watch?v=DPZnYOEWQ_g

Holky to chytlo a mě těšilo, že jsem mohla být ta, která je něco naučila :o)

Letošní prázdniny proběhly úplně bez tance. Je to divné, protože na to nejsem už nějaký ten rok zvyklá. Ale i po přestěhování do Jihlavy hodlám pokračovat. Jen ještě nevím, kde :o) Výhodou zůstává, že jsem teď blíž Brnu i Praze, a tak hodlám využít možností, které tahle města nabízejí a občas navštívit nějaký ten seminářík. Navíc je to fajn možnost, jak se potkat s Lucíkem na půl cesty :o)

Tak... snad to vyjde...

Po dvou letech v Jihlavě - pozdě, ale přece :o)

Tak kurzy v Jihlavě se ukázaly být něčím naprosto nepochopitelným. Přihlásila jsem se nadšeně hned po přechodu sem do jednoho zavedeného a musím říct, že mě to teda zklamalo na celé čáře. Během prvních tří hodin jsem si z vymrzlé tělocvičny odnesla zánět močáku, chřipku a mnohem méně iluzí, než s jakými jsem do kurzu nastupovala. Po několika hodinách jsem kurs prostě vzdala. Nebylo to ono a byla to nekonečná nuda. Ani pokusy jinde v Jihlavě moc nevyšly, a tak jsem přestala chodit na pravidelné hodiny a radši jezdila do Brna na skvělé semináře COT, kde jsem si stihla vyzkoušet nejen tribal a šavli, která mě chytla opravdu moc, ale taky salsu (a ta mě nadchla taky velmi :o). Bohužel, v životě se mění priority - i když někdy ne úplně šťastným způsobem - a já zjistila, že jsem těhotná. V těhotenství jsem si možná občas lehce zatančila sama doma, ale nebylo to ono, protože jsem se bála, abych ze sebe nevytřepala Lukáška ;o) A tak jsem se těšila, že po porodu se na tanec vrhnu znova. Bohužel mi to nebylo přáno. Měsíc po porodu se mi rozložila záda a já nemohla skoro nic, ani se pořádně postarat o Lukyho, natož někde hopsat v rytmech Orientu. Trvalo to děsivých deset měsíců. Když problémy neustávaly, pochopila jsem konečně, že se samy posedáváním a fňukáním nad rozlitým mlékem nevyřeší a začala jsem tancovat sama doma. Ne, že by to šlo. Je to asi pátý den (4.11.2011), kdy postupně rozhýbávám svoje naprosto zdecimované tělo a jde to hodně hodně těžko. Ale jde to. Věřím tomu, že kde se chce, tam to jde, a proto budu pokračovat. Uvidíme, jestli tento druh léčby přinese očekávané ovoce, když nic jiného nezabralo.. Snad ano. Tak mi držte pěsti pro štěstí! :o)

Zajímavé odkazy :o)

Legenda o nesmrtelném hadovi, který se každou noc proměňuje v krásnou tančící ženu... http://www.youtube.com/watch?v=AoarXuaYjGI&feature=related

Pirátský rej v podání krásné Morgany - kombinace tance se šavlemi...  http://www.youtube.com/watch?v=Gg46aC6ACZw&NR=1

Morgana je prostě jednička.. Dvě šavle, luk a tribal fusion - neodolatelná kombinace :o) ... http://www.youtube.com/watch?v=0NPL1wF81eY&NR=1

Tribal fusion - jedno z nejlepších vystoupení, které jsem kdy viděla... http://www.youtube.com/watch?v=BhsaxoXi1fU&feature=related

TVOŘENÍČKO TVOŘENÍ :o)

Moc ráda něco vyrábím, šiju a tvořím, většinou to sice dopadá všelijak, ale dělá mi to radost. A protože kupovat si hotovou podprsenku na břišní tance by byla dle mého názoru ostuda, každá ženská si zvládne vyrobit určitě svou, originální a dle vlastního gusta, kolikrát za pár korun, tvořila jsem i já :o)

První exemplář vznikl někdy ve čtvrťáku (asi 3 roky zpět), kdy jsem proseděla takřka půl zimy nad navlékáním prťavých korálků a lámala jsem si marně hlavu, jak to udělat, aby to vypadalo hezky. Upřímně řečeno - spousta práce a efekt poněkud pokulhával - příliš světlé korálky nejsou zrovna výrazné, ale první podprsenka, ať jakákoliv, byla na světě :o)

Protože byla ale hodně světlá, naznala jsem, že je třeba si svůj orientální šatník zase jednou obohatit o něco tmavého  - a tak jsem si od drahé sestřičky nechala na Vánoce koupit podprsenku v černé barvě, pořídila jsem si v Qítku mraky korálků a penízků, vytáhla staré stříbrné flitry po babičce (já to věděla, že se jednou budou hodit!) a strávila zase x hodin posezením v křesle, navlékáním korálků a našíváním penízků a flitříků. Výsledný efekt je prima, líbí se mi, že podprsenka hezky cinká a taky je výrazná (oproti té první, nad kterou jsem vypotila hektolitry vlastní krve ;o)

Pak stačilo objednat novou pěknou šifonovou sukni a závoj a kostým je na světě :o) Už se moc těším, až ho poprvé vyzkouším! :o)

                     
          můj první výtvor - samý korálek...                              ... a můj druhý výtvor - gothic belly dance


JÁ TAK RÁD TRSÁM TRSÁM :o)

A takhle jsem začínala, asi 6 years ago... :o)

... A tak jsem samozřejmě ani po přestěhování do Jihlavy nechtěla svého milovaného koníčku zanechati. Proto jsem se hned aktivně zajímala, kde jsou v Jihlavě kurzy orientálního tance. Našla jsem přesně čtyři lektorky a upřímně byla hodně zklamaná, protože samozřejmě Centrum tance tu žádné kurzy vypsané nemá. Nakonec jsem si zapsala dle svého názoru nejpokročilejší skupinu, která tady je - Pokročilí IV. Vyrazila jsem na první hodinu, celá natěšená, jak si zas po několika měsících pořádně dám do těla.. jenže ouha. Asi jsem byla z Jihlavy opravdu dlouho pryč, protože jsem si spletla adresu - Smetanovy a Březinovy Sady mi nějak splynuly v jedno a tak jsem poprvé hodinu propásla. Čekala jsem někde úplně jinde :-P Ani nebudu líčit, jak moc mě to naštvalo. Na druhou hodinu jsem byla už vyzbrojená informacemi od lektorky a popisem cesty ze stránek mapy.cz. Zapadlou tělocvičnu jsem našla, na první pohled vypadala skvěle - nová, kachličky všude.. Jenže. Zrcadla nikde, zima už na začátku října jako v Rusku.. Samozřejmě jsem měla na sobě akorát sukni a krátké tričko, takže jsem se domů vracela zmrzlá jako preclík a druhý den lehla s pořádným nachlazením. Zdánlivě nemožné - mrznout na hodině břišního tance - se stalo skutečností. Nechápu to, ale z toho věčného protahování a vyvěšování, abychom se "náhodou" neunavily, jsem byla zmrzlá jak fík, s náladou pod bodem mrazu a bez jediného vyplaveného endorfinu. Další hodinu jsem bez výčitek svědomí propásla, protože jsem pořád válčila s bacilem. Čtvrtá hodina byla ale zase moje. Zima v tělocvičně se ještě zhoršila, a to venku vypadalo počasí, že začíná první zimní měsíc. Krom nějakých krokových variací jsme nedělaly skoro nic. Šimmi, kroužky, osmičky.. nic. Tentokrát jsem se vyhnula nachlazení horních cest dýchacích - místo toho jsem dostala naštěstí jen slabý zánět močáku :( Opravdu už naštvaná, zvažujíc, že peníze za kurz snad radši oželím, jsem vyrazila na pátou hodinu. To, že venku sněžilo a mrzlo jak na Sibiři, zřejmě stále nestačilo na to, aby se v tělocvičně zatopilo. Tentokrát jsem byla ale chytřejší - vzala jsem si pod sukni legíny. No, ne že by to moc pomohlo. Z věčného postávání jsem měla ruce jak kusy ledu a zuby mi drkotaly. Tentokrát už se asi tělo stihlo otužit, protože mě jen pořádně bolela hlava. Šestou hodinu jsem byla ale velmi překvapená - v tělocvičně se topilo - a pro změnu místní klima připomínalo tropickou Afriku. Tentokrát mi zima nebyla a dokonce jsem měla pocit, že jsem i trochu unavená. Co mě ale pořád hrozně vadí, je fakt, že lektorka skáče z jedné věci na druhou, nic neprocvičí pořádně s tím, že příště to doděláme. Jenže příště děláme něco úplně jiného. Celkově musím říct, že mě přístup a kurz maximálně zklamal, nudím se v něm a dochodím ho nejspíš jen proto, že je mi líto těch hříšných peněz, co jsem do něj dala.

A tak jsem se rozhodla, že vyrazím s kamarádkou na jinou hodinu u jiné lektorky. Prostory v centru pro maminky s dětmi byly pořádně vyhřáté, pěkně provoněné. Malinký prostor, ale docela stačil. Co mě velmi potěšilo, že jsme od začátku do konce opravdu makaly, tančilo se hodinu a půl v kuse a já byla pořádně rozehřátá a spokojená. Ke kurzu mám ale taky výhrady. Já, protože po hodně letech s Vendulkou zvládám prvky po technické stránce v pohodě (neříkám, že jsem přeborník, ale vím, jak se co dělá, takže stačí říct název - pokud ho teda znám :-D - a nějak se s tím poperu), ale když jsem pozorovala zbytek "pokročilých", tak jsem docela nechápala, že holky místy nezvládaly ani kroužek pánví, o tříčtvrtečním šimmi ani nemluvím.. A nikdo jim to nevysvětlil. Takže - u této lektorky já si zatancuju a budu spokojená, ale nevím, jestli bych se u ní chtěla učit, jak se co dělá. Stejně tak mě - stejně jako u první zmíněné lektorky - docela vadí, že pořád vypráví vtipné historky a něčemu se hlasitě směje. Tanec vnímám asi už trochu jinak, je to pro mě forma relaxu, skoro bych řekla i meditace (i když to zní jako přehnané), odpočinku. A tohle mě ruší. A co ještě nemám ráda a setkala jsem se s tím, je, že lektorka sama sebe vychvaluje. Nevím, ale říkat o sobě, že vím, že patřím mezi špičku v republice, bych si nedovolila ani na místě Káti Krejčové - a ta by si to klidně dovolit mohla. Škoda těchto drobností, které to docela kazí..

Další dvě lektorky učí spíš začátečníky, kontakt na jednu jsem dokonce dala dvěma kolegyním v práci a už taky trsají :o) A chytlo je to, což je super!

Abych si vylepšila chuť a abych si orient po tom všem nezošklivila (a nebyla jsem tomu daleko, bohužel - Vendulka mi chyběla tolik, že mě to až děsilo a tanec mě přestával těšit), zapsala jsem se s Lucy na seminář tribal fusion a šavle v Brně u COT (Centra orientálního tance). Ráno jsme vstávaly kolem půl páté, každá jela z jiného konce republiky, ale nakonec semináře předčily vše, co jsme očekávaly. Tělo mě bolelo ještě týden, byla jsem skvěle zničená (ano, to je to, co já potřebuju, abych byla maximálně spokojená) a Jana Leitnerová, coby lektorka, naprosto úžasná. Pro šavli jsme se nadchly obě dvě, samozřejmě máme shlédnutá videa s Morganou, která tančí se šavlemi naprosto úžasně, její tanec připomíná něco mezi tancem a bojem, je to skvělá podívaná. A tak se chystáme někde sehnat cvičnou šavli (asi půlkilovou, je to trochu potíž, protože je nikdo nechce vyrábět) a tančit si i doma. Oproti tribalu je orient pro malé děti, tribalové vymakané pohyby a hudba musí dostat každého - tajemno se tu snoubí s mrazením v zádech a každá tribalová tanečnice je podle mě tak trochu čarodějnice. Tribal ale vyžaduje přesné provedení pohybů, aby získal tu krásu, kterou v sobě nese. Po skončení semináře jsme se doma okamžitě nahlásily na další seminář se šavlí, intenzivnější a delší - asi to bude masakr :o) Ale už se nemůžeme dočkat!

Když jsem jela do Brna podruhé, tentokrát v doprovodu milé sestřičky, které jsem k svátku nadělila seminář Flirt dance pro začátečníky (málokdo to ví, ale ona je neskutečně dobrá tanečnice a je obrovská škoda, že se na tanec, kterým dřív žila, tak rychle a kompletně vykašlala), čekal mě seminář salsy pro začátečníky. Tenhle tanec mě v poslední době taky láká a to hodně. Sice máme z víkendovek průpravu od Radima, ale člověk moc rád zapomíná :o) A jak se říká - opakování - matka moudrosti. A tak jsem na sebe hodila legíny, sukýnku a černé tílko a vyrazila hopsat v rytmu salsy. Co mě potěšilo ještě dřív, než jsem vešla do tělocvičny, bylo, že jsem se potkala se svou bývalou profesorkou z vysoké, která taky tančí a lektoruje a hned mě poznala :o) (obdivuju tu paměť, to už je let!!!) Taky si moc pochvalovala seminář Baladi, na které přijela až z Frýdku. Aspoň příště vím, který další seminář si zapsat.

Salsa byla podle očekávání skvělá, sice se jednalo o opakování kroků a otoček, co jsme už dělali s Radimem, ale nakonec mi to prospělo - střídání jednotlivých krokových variací mi v pokročilých večerních hodinách dávalo víc než zabrat - mozek už nechtěl pobírat rychlé změny :-D Každopádně jsem rozdíl mezi tím, co jsem předváděla na začátku semináře a na konci, viděla docela zřetelně. Sice to zas všechno pozapomínám, ale bylo to super :o) A lektorka Monica je velmi příjemná a šikovná, takže až zase vypíše seminář, nebudu vůbec váhat. V Jihlavě se sice kurz otevřel, ale pro páry, a než jsem Luďu přesvědčila, že to bude naprosto skvělá věc, tak bylo plno :( Takže mi zbyly semináře v Brně - a jsem za to ráda, protože to fakt stojí za to.

Takže - všem můžu tuto formu tance doporučit - brněnský COT je super, najdete u nich všechno možné, od latiny, přes orient, salsu, flirt dance až po modernu. Každý si vybere - i chlapi ;o) Pokud bydlíte dál od Brna než já, fungují i jinde, takže nejlepší je podívat se na www.orientalnitanec.cz - tam se dozvíte mnohem víc :o) Já rozhodně budu jezdit i nadále!