Stránky o mé maličkosti:)

JOJO, PŘÍRODA, TO JE MOJE VELKÁ LÁSKA...

AŤ UŽ SE TO PLAZÍ, SKÁČE, LÍTÁ NEBO SI TO JEN TAK ROSTE U CESTY, PROSTĚ SI TOHO NEMŮŽU NEVŠÍMAT:) A TO NĚKTEŘÍ LIDÉ NEJEN ŽE NECHÁPOU, ALE JEŠTĚ NAD TÍM VRTÍ POHORŠENĚ HLAVOU:)) NEMLUVĚ O TOM, KDYŽ NĚKTEŘÍ DOKONCE ŘVOU HRŮZOU, KDYŽ VIDÍ, JAK SI PO RUCE NECHÁM LÉZT PAKOBYLKU NEBO JINÉ MILÉ DOMÁCÍ ZVÍŘÁTKO..

LIDIČKOVÉ, NO TAK! COPAK TO NEZNÁTE?

NECH BROUKA ŽÍT!

ESCHER - geniální matematik, biolog a výtvarník v jednom - www .aixa.ugr.es

MÖBIOVA PÁSKA

REPTILES

10.10.2006

Moje vlastní fotografické pokusy se někdy docela daří.. Posuďte sami.. To jen tak na ukázku :-))

15.12.2006

Tak jsem si konečně naskenovala fotky, které jsme fotili v moderních zobrazovacích metodách v biologii přes stereomakroskop. Nějakou sem určitě dám, otázka je, která je nejkrásnější :-D

1. fotka - šupinky na křídle babočky

2. fotka - perleť na vnitřní straně ušně

3. fotka - šupinky a chloupky u báze křídla babočky

16.12.2006

Další příspěvek pochází opět z předmětu zobrazovací metody v biologii a jsou to moje krásné kresbičky podle kreslicího aparátu, okulárového měřítka a okulárové mřížky :-)

1. kresba - křídlo včely podle okulárové mřížky

2.kresba - noha včely podle okulárového měřítka

3. kresba - křídlo mouchy podle kreslicího aparátu

16.12.2006

Copak jsme to v lese našli za specialitku? I do lesa mezi zvířátka už dorazila civilizace... :-)) Alias dabljůsí naturally :-D

9.3.2007

Včera jsem si pohladila dušičku četbou krásné knížky, která mi opravdu zvedla náladu :o) Jmenuje se KOUZLA Z BYLINKOVÉ ZAHRÁDKY 2, napsala ji Gabriele Bickelová, bylinková čarodějnice, a je opravdu pohlazením pro duši. Kromě milého a příjemného (a mně velice blízkého:o) počtení o bylinkách je okrášlená taky spoustou krásných barevných obrázků, které obzvlášť brzy na jaře rozehřejí ledy na dušičce každému, kdo má s bylinkami co do činění (prostě každé bylinkové čarodějce ; o)

Co mě momentálně po hrubém prostudování knížky zaujalo, byl zaprvé plot vyrobený proplétáním vrbových proutků - asi doma zmermomocním ubohého tatínka ; o) Stejně tak bylinková spirála, na kterou si brousím zuby už hrozně dlouho! Potom máme taky s Marťou v plánu naučit se plést košíky, aby ty bylinky bylo v čem nosit, a nejen je, ale taky houby, ovoce... :o) A poslední věc, která postihne asi Šedáka a Chodího, je dřevěná podložka se sekáčkem na čerstvé bylinky! Ta je úplně parádní a budu moc moc prosit, aby mi ji vytvořili ; o)

A že nezmiňuju žádné bylinky? To bude tím, že ty už mám nakoupené a připravené, jen dolaďuju ještě zbývající drobnůstky, aby mohla vypuknout pravá zahrádková vášeň ; o)

1.4.2007

Jak jsem tak hledala informace ke své seminárce, která se mimo jiné dotýká i mravenců, dostala jsem se přes odkazy až na stránku http://www.darkyzvesmiru.cz/index.php - a docela jsem nestíhala  :o) Co ti lidi ještě všechno nevymyslí! Teď přemýšlím, jestli by to Antquarium nebyla vhodná pomůcka do vyučování pro děcka :o) Zvláštní... Co si o tom myslíte vy?

TERÉNNÍ CVIČENÍ II - PÁLAVA - 28.5.-30.5.2007

Terénko jsem absolvovala už podruhé, takže nijak extra nepřekvapilo, ani nezklamalo. Co bylo ale naprosto nejkouzelnější, byl lán rudých vlčích máků pod Děvínem! Nikdy jsem máky v takovém množství neviděla. Tak snad pár foteček pro radost, co říkáte? ; o)

Po kliknutí se zvětší na normální velikost.

7.6.2007

Tak jsem projížděla staré stránky naší kombinace a objevila jsem tam hotový poklad - svou úžasnou esej z dob gymplu na téma Domácí zvířectvo - a nemůžu se o ni nepodělit, protože je v tom kus mého dosavadního biologického vývoje;o)

esej.doc (80 KB) 

ROZÁRKA

Vyfotit se to zvíře moc nedá.. Lítá jak na tryskový pohon a zelené blikající světýlko foťáku považuje za úhlavního nepřítele ;o)

Dne 17.3.2009 se naše "smečka" rozrostla o další členku - potkanici Rozárku :o) Po vzoru mé první potkanice albínky Růženky jsem chtěla červenookou bílou potkaní slečnu, ale nakonec to dopadlo jinak. I když rodiče takoví byli, Rozárka se rozhodla, stejně jako její sourozenci, že bude mít očička černá. Vlastně vůbec u nás původně bydlet neměla, protože si ji měl vzít někdo jiný, ale nakonec to dobře dopadlo a Rozárka je jenom naše :o)

Je to takové malé nic, rychlé jak žíznivá čára :o) Kožíšek má šedočerný, bříško a kousek tlapek bílé a nejhezčí je na ní špička ocásku, kterou má růžovou :o) Prostě je to taková malá krasavice. Původně se jmenuje Švestka, má to i v papírech (no, jo, je to papírovej potkan :o), ale mně to osobně nápadně připomínalo slovo "Bluma" - a to se mi teda zrovna moc nelíbilo. A tak jsem se rozhodla, že jí dám krásné jméno Rozárka. Až později mi došlo, že je to vlastně latinská verze Růženky, což bylo jméno mé první potkanice.. Asi osud ;o) Jenže člověk míní, spolubydlové mění, a tak je Rozárka nazývána různě: pokud zlobí (a to provádí nejradši), je to Rozárie, v případě jakémkoliv jiném Ňufka nebo nějak podobně zdrobněle. Zajímavé je, že všichni v její přítomnosti se mění na šišlající stádo bláznů ;o) Ale zdá se, že Rozárku to nijak nevzrušuje, asi si o těch svých lidech myslí své a naštěstí to neříká nahlas :-D

Nesnáší svou klec. Vůbec nemá pocit, že by to byl její domeček, za ten totiž považuje klokanku na mé staré červené mikině. Vleze do ní raz dva (i když jinak se ji pokoušíme kolikrát chytit v té malé kleci klidně pět minut a ona se prostě nedá a nedá :o) a vzápětí usne a spí jak Šípková Rozárka :o) Dokud se neprobudí - to potom vykukuje ven, co se to děje, co to panička vaří nebo šije.. Miluje křeslo a deku, najde tam vždycky milion různých skvělých skrýší, a taky se jí líbí takové to cinkavé na té podprsence, co panička zrovna přišívá - je vidět, že má vztah k břišním tancům ;o)

A Luďa? Ten bručel, že potkana ani nee, a hned po příchodu Rozárky k nám domů si s ní sedl do křesla, potkan usnul na jeho břiše pod tričkem a Luďa vzápětí s ním :-D Holt si ti dva docela rozumí a kolikrát jí málem závidím tu pozornost! :-D (no co, i ona se mu časem okouká ;o)

Uvidíme, jak se jí u nás bude dařit. Zanedlouho (přesněji řečeno zítra) jí přibyde kamarádka Dafné, kterou si pořídila Verča. Takže tu bude trochu přepotkanováno a asi dost veselo :-D Díky bohu, zatím se zdá, že Rozárka nijak zvlášť nesmrdí, tak si libuju - pořídit si potkaního kluka, asi by to bylo přece jen horší :o)